- 0
Odhalení Richterova kříže z Holetic
|
Nestává se často, aby se kvůli drobné stavební památce, jako je kříž s nápisem, sešly v severočeské obci po často stovky kilometrů trvající cestě na dvě desítky hostů. A přece k tomu došlo ve čtvrtek 6. 5. 2010, kdy se malá obec Březno u Chomutova, ležící na samé hranici pásma povrchových dolů, stala svědkem znovuzrození zrestaurovaného Richterova kříže z Holetic. Cílem slavnostního aktu, navštíveného kromě hostů i řadou místních obyvatel, bylo odhalení na pohled nenápadného, litinového krucifixu na pískovcovém podstavci, který byl díky spolupráci celé řady lidí a institucí navrácen do kulturního dědictví severních Čech.
|
 |
 |
Oč prostší je samotný kříž, ničím se nelišící od řady krucifixů, lemujících dříve v hojném počtu cesty v krajině, o to větší je jeho historická hodnota a o to větší symbolický význam tohoto aktu. Vraťme se ale na počátek jeho příběhu, tak typického pro pohraniční obce. V r. 2008 se na stole ředitele Oblastního muzea v Chomutově Stanislava Děda objevil dopis Petra Bartona, ředitele pražské Sudetoněmecké kanceláře, se kterou muzeum udržuje po léta úzké kontakty. Bývalá obyvatelka Holetic, malé obce nedaleko Března, paní Gerlinde Enderová, dnes žijící v německém Bambergu, v něm upozorňovala na neutěšený stav zborceného kříže, který jeden z jejích předků, Christoph Richter, nechal v roce 1696 postavit u svého statku v Holeticích k uctění Nejsvětější Trojice a Panny Marie. Rod Richterů žil a hospodařil v této podkrušnohorské obci nepřetržitě od 16. století, až do okamžiku, kdy byli němečtí obyvatelé obce pouze s trochou šatstva vyvezeni na žebřiňácích do odsunového transportu. Paní Enderová prosila o předání dopisu muzeu a záchranu cenné barokní památky. Vydali jsme se tedy pátrat na popsané místo a skutečně, pod nánosem země a vysokou trávou v křovinách jsme objevili jednotlivé části povaleného podstavce a soklu s nápisem, který nesl letopočet 1696, bohužel již bez původního kříže. Co s ním? Obec se po vyhnání německých obyvatel změnila k nepoznání. Z původních domů obce zbylo pouze několik, hospodářství v okolí pomníku včetně Richterova statku zmizela úplně, z kdysi kvetoucí obce se stalo chřadnoucí torzo s černými skládkami. Bylo jasné, že obnova pomníku na původním místě by byla mrháním prostředky. Obrátili jsme se proto na starostu střediskové obce Březno Zděnka Valentu s doporučením, aby cenný barokní kříž byl umístěn na důstojném místě v obci. Díky jeho pochopení obec na vlastní náklady převezla zbytky pomníku, zadala jeho restaurování ak. sochaři Jaroslavu Jelínkovi a umístila zrestaurovaný kříž v parčíku ve středu obce. Po více než 60 letech se tak podařilo vzácný, raně barokní kříž zachránit před zkázou. |
|
Na slavnostním odhalení se sešli všichni, kdo na tom měli podíl. Rodina paní Enderové především, starosta Zd. Valenta s členy zastupitelstva, pracovníci Oblastního muzea v Chomutově, ředitel kanceláře SDL P. Barton, zástupci spolkového shromáždění SDL pan a paní Hellerovi, zástupci chomutovských organizací německé menšiny, a navzdory neustávajícímu dešti početní návštěvníci z Chomutova a Března. Po krátkých vystoupeních hostů a poděkování, které jménem rodiny pronesla paní Gerlinde Enderová, byl kříž vysvěcen chomutovským farářem P. Hegerem. Slavnostní část aktu pak ukončila tichá modlitba. Řečníci shodně vyzdvihli, že byl překročen hluboký příkop neporozumění a položen základ budoucím česko-německým vztahům na té nejcennější, osobní úrovni. Díky kříži - symbolu odpuštění a smíření - bylo navázáno nové pouto mezi historií a současností, založené na nepřerušené lásce bývalých i současných obyvatel k domovu. |
 |
To dokládala i diskuse zástupců obce i hostů na společném posezení, vyjadřující touhu po nezkresleném poznání historie obce a osudů jejích obyvatel ve 20. století a přímých kontaktech mezi lidmi v budoucnu. Podporu takovému úsilí obce slíbilo jak chomutovské muzeum, tak pražské zastoupení sudetoněmeckého krajanského sdružení. Ostatně, právě to je smyslem činnosti obou institucí.
....gj
