ODBORNÍ PRACOVNÍCI A KURÁTOŘI:

Mgr. Jiří Šlajsna – historik starších dějin, kurátor podsbírek Pohlednice, Fotografie, Numismatika a Militária

Mgr. Markéta Prontekerová – historička mladších dějin, regionalistka, kurátorka podsbírek Nové dějiny a Staré tisky

O HISTORICKÉM ODDĚLENÍ:

Historické oddělení Oblastního muzea v Chomutově se zabývá regionalistikou a komplexní historií Chomutovska a města Chomutova v návaznosti na české a evropské dějiny. Úkolem oddělení je i analýza primárních a sekundárních písemných a ikonografických pramenů vztahujících se k tomuto tématu a v části zabývající se novými dějinami je oddělení zaměřeno i na historii orální. Historické oddělení se kromě souborné historie města zaměřuje i na významné rodáky a občany Chomutovska, ať už se jedná o osobnosti působících na poli politickém, kulturním, vědeckém či vojenském. S výsledky své práce seznamuje historické oddělení odbornou i širokou veřejnost formou výstav a publikační či přednáškovou činností.

V posledních letech bylo historické oddělení autorem nebo se podílelo na následujících výstavách:

2005 - Zářící minulost
          - Vláda věcí Tvých ..., 400. výročí vykoupení Chomutova z poddanství
          - Gustav Hodek, pravý vlasti syn

2006 - Theodor Veidl, tragický osud 20. století
          - Prof. Franz Josef rytíř Gerstner

2007 - Staré chomutovské hospody
          - Tenkrát v Chomutově
          - Dr. Rudolf Wenisch
          - František Pubička

2008 - Chomutov a Velká válka
          - Chomutov v roce 1968
          - Legionáři Chomutovska
          - Anton Gnirs

2009 - Pivovary na Chomutovsku
          - Misijní cesty chomutovských jezuitů

2010 - Bohuslav Hasištejnský z Lobkovic
          - Obepluli svět

ODBORNÉ ÚKOLY A VĚDECKÉ PROJEKTY:

Historické oddělení řeší několik vědecko-výzkumných úloh, na kterých pracuje buď samostatně či ve spolupráci s jinou institucí. V tomto roce jsou to:

Ostrostřelecké společnosti Chomutovska
Novověké ostrostřelecké společnosti navazující na středověká střelecká bratrstva a gildy, patří k nejstarším společenstvím působícím nejen na Chomutovsku, ale i v českých zemích. Tato odborná úloha má za cíl celkové zpracování historie, hmotných i písemných památek na tyto společnosti na Chomutovsku v analogii na stejné společnosti nejen v Ústeckém kraji, ale i v českých zemích a ve střední Evropě.

Krušnohoří 1813
Projekt má za úkol k nadcházejícímu 200. výročí ukončení napoleonských válek Bitvou národů u Lipska přehodnocovat rok 1813 v historickém povědomí české společnosti a připravit nové pojetí důležitých vojenských a politických událostí tohoto roku nejen v severozápadních Čechách. Zvláštní pozornost je pak věnována zhodnocení schůzky spojeneckých panovníků v Chomutově (24. srpna a 10. října) a vojenským událostem z konce srpna a září v Krušnohoří (bitva u Chlumce 29.-30. srpna a boje v Nakléřovském průsmyku 10. září). V současné době na tomto projektu s Oblastním muzeem v Chomutově spolupracuje i Regionální muzeum Teplice.

Nakládání s civilním obyvatelstvem Chomutova v poválečném období
Projekt zpracovává nové archivní dokumenty, vzpomínky pamětníků a přímých účastníků chomutovských poválečných událostí roku 1945. Součástí úkolu je také dokumentace života německého obyvatelstva vč. problematiky národnostního soužití Čechů a Němců po odsunu. Dílčí výsledky úkolu byly prezentovány v řadě výstav.

O SBÍRKOVÝCH FONDECH:

Další aktivitou oddělení je péče o sbírkové fondy a jejich zpřístupnění či prezentace veřejnosti, která se většinou děje prostřednictvím výstav nebo publikací. Historické oddělení spravuje šest sbírkových fondů, které se svojí formou váží s jeho odbornou náplní. Jedná se o podsbírky Pohlednice, Fotografie, Numismatika, Militária, Staré tisky a Nové dějiny. Při jejich správě se zaměřuje nejen na jejich optimální uložení a ochranu, ale sbírky jsou také odborně dokumentovány, systematicky zpracovávány a podle potřeby a možností restaurovány.

Militária
Základem podsbírky Militaria v Oblastním muzeu v Chomutově jsou původní předválečné sbírky zbraní a zbrojí z muzeí v Chomutově a Kadani, doplněné o nové přírůstky z posledních let. Časové období, které tato sbírka zahrnuje, se pohybuje od 15. po druhou polovinu 20. století. Mezi nejstarší a nejzajímavější exempláře sbírky patří kolekce částí plátových zbrojí ze začátku 16. století z norimberských a augšpurských platnéřských dílen. Dále tvoří sbírku kolekce chladných zbraní od 17. po 20. století, obsahující hlavně unifikované vojenské modely, ale i takové výjimečné exempláře jakým je popravčí meč města Kadaně z počátku 17. století z dílny neznámého pasovského mečíře. Kolekce palných zbraní tvoří z poloviny unifikované vojenské pušky od 18. po 20. století, ovšem hlavní a nejdůležitější částí jsou terčové a lovecké pušky místní provenience. Ty representují díla vejprtských puškařů, mezi kterými nechybí i několik špičkových mistrovských kusů. Sbírku doplňuje i soubor památek na obě světové války, zajímavá je zvláště kolekce ocelových přileb států dohodových mocností a zákopový italský minomet z první světové války, či kolekce sovětských ručních a automatických zbraní z období druhého světového konfliktu. Kromě toho sbírka obsahuje i soubor prachovnic z rohoviny, dřeva či cínu anebo nádhernou sbírku puškařských šablon na výrobu spouští či zámkových desek.

V současnosti je akviziční činnost zaměřena na doplňování stávajícího fondu o památky pocházející z našeho regionu, zvláště prací puškařských rodů z Vejprt a Vernéřova. Podsbírka v současné době prochází významnou fází komplexního restaurování sbírkových předmětů.

Staré tisky
Knihy, které vznikaly v období let 1501 - 1800 jsou odborně nazývány starými tisky. V Oblastním muzeu tvoří samostatný sbírkový fond, který byl utvářen pravděpodobně již od samého založení této instituce v roce 1923. V současné době fond obsahuje 396 inventárních čísel, tedy vlastních starých tisků či rukopisů pocházejících z let 1550-1800 a dále je fond rozšířen o tisky a rukopisy z let 1801-1896. Základem sbírky jsou torza staré chomutovské gymnaziální knihovny a bývalé knihovny alžbětinského kláštera v Kadani (určeno dle starých signatur), další část svazků byla pravděpodobně získána jako dary a část zakoupena muzeem.

Staré tisky dochované ve sbírce jsou psány v různých jazycích (latinsky, německy, česky, rusky, atd.). Fond je tematicky velmi bohatý, je možno v něm nalézt jazykové učebnice, slovníky, encyklopedie, místopisy, odbornou literaturu věnovanou přírodním vědám, mineralogii, botanice, lesnictví, geografii, hornictví, hutnictví, financím, farmacii, alchymii a astrologii, problematice práva, rétorice, etice, historii církevní i světské, teologii, filosofii, školství, dějinám umění, ale také urbář či cestopis. Rozsáhlou částí je náboženská literatura – misály, rituály, kázání, modlitební knížky, životopisy svatých, Písmo svaté, a to jak v tištěné, tak rukopisné podobě. Ve sbírce je zastoupena také krásná literatura (básně i próza), divadelní hry či kuchařské knihy.

Hodnotnější z obou výše zmíněných celků je knihovna gymnaziální, ve které jsou zastoupena díla řeckých, římských a německých klasiků (např. Aristofanes, Cicero, Seneca, Livius, Caesar, Cato, Ovidius, Horatius, Claudius, Justinian, Vergilius, Wieland, Schiller).

V 80. letech 20. století byl fond obohacen o soubor 94 kramářských písní (z let 1789 – 1870). Kramářské písně vznikaly od 16. století do poloviny 19. století a lze je zařadit mezi tzv. městský folklor. Zajímavá je zejména jejich obsahová různorodost, která zahrnuje epiku i lyriku od písní (balad či morytátů) o tragických událostech, rekrutských a vojenských písní. Zachycuje duchovní i milostnou lyriku a v neposlední řadě satiru.

Ze zajímavostí můžeme zmínit například knihu „Rechenung nach der lenge auff den linihen und Feder“ - početnici sepsanou významným německým matematikem Adamem Riesem, vydanou v roce 1550. Knihu Davida Beutera, mistra kurfiřta saského Augusta, věnovanou alchymii a astrologii. Z klášterní knihovny kadaňských alžbětinek se dochovaly divadelní hry ve sborníku „Theatralische Sammlung“, který obsahuje například hru „Ludwig Capet oder der Königsmord“ /Ludvík Capet neboli královražda/ z roku 1793 či „Die teutsche Haus-Mutter“ /Německá hospodyně/, drama o pěti dějstvích od Julia Sodena z roku 1797.

Z prací významných rodáků našeho kraje několikasvazková Příručka mechaniky Franze Josefa Gerstnera, doplněná mědirytinami přístrojů a technických konstrukcí. Franz Josef Gerstner (1756 - 1832) byl významným českým matematikem, fyzikem, stavitelem, hospodářským odborníkem, zakladatelem pražské Polytechniky a projektantem první kontinentální železnice. Kniha věnovaná projektu propojení Vltavy a Dunaje - studie, která předcházela vzniku koněspřežní dráhy Budějovice - Linec od jeho syna Franze Antona Gerstnera. Dále několikasvazkové Chronologické dějiny Čech sepsané Františkem Pubičkou. František Pubička /Pubitschka/ (1722 – 1807) byl prvním oficiálním stavovským historiografem Království českého a také významným členem jezuitského řádu. Přes 20 let vyučoval na jezuitských kolejích gramatice, poetice, rétorice a řečtině. Z roku 1664 Johannem Sandelem Žlutickým, notářem královského města Kadaně a chomutovským písařem, do němčiny přeložená Kronika česká Václava Hájka z Libočan. A i v současné době stále hojně využívaný Místopis Království českého od Jaroslava Schallera, který bohužel není dochován ve všech svazcích. Nebo statisticky a topograficky zpracované Království české od J. G. Sommera, které je stejně tak dochováno torzovitě.

Patrně mezi nejcennější tisky patří v pergamenu vázaná „Pharmacopeia Augustiniana“ od J. Zwefelera z Norimberku z roku 1667, věnovaná nauce o lécích a doplněná básněmi.

Nové dějiny
Předměty ve sbírce pocházejí v podstatné části z území chomutovského regionu a z části z jiných oblastí České republiky (např.: Mostecko, Lounsko, Litoměřicko, Karlovarsko, Rumbursko, Teplicko, Loketsko, ale také z ciziny – z Německa a Rakouska, atd.). Sbírkový fond Nové dějiny je rozdělen do čtyř základních podsbírek: archiválie, odznaky, poštovní známky a vzpomínky pamětníků. Celkem obsahuje 3 584 inventárních čísel.

Nejpočetnější podsbírkou jsou archiválie uchovávající písemné prameny od 17. století do současnosti. Velice různorodý fond obsahuje fotokopie středověkých listin vztahujících se k historii Chomutova - velmi cenným sbírkovým předmětem je věrná kopie darovací listiny Friedricha syna Načeratova z 29. 3. 1252, kterou zmíněný Friedrich daruje oppidum Chomutov řádu německých rytířů (vůbec první písemná zmínka o Chomutovu). Jedná se o faksimilii, která byla zhotovena podle originálu uloženého ve státním archivu „Geheimes Staatsarchiv Preussischer Kulturbesitz“ v Berlíně. Dále pak kroniky (obcí, škol, Sokola, atd.), návštěvní knihy chomutovského muzea, spisové materiály spolků (Hlahol, Sokol, Ostrostřelci atd.), úřední vyhlášky, rozsáhlé materiály k volbám z období před rokem 1989 i o po něm (kandidátky, volební lístky, propagační materiály), materiály církevního charakteru, pracovní a vandrovní knížky, dokumenty k některým koncentračním táborům, administrativu JZD /Jednotné zemědělské družstvo/ (Otvice, atd.), diplomy, vkladní knížky, doklady, průkazy, legitimace, přídělové lístky, firemní korespondenci, žádosti k soudu v Přísečnici. Rozsáhlá mapová sbírka (ČSR, Praha, Chomutov, Maštov, opevnění Kadaň, železnice Hroznětín – Vejprty, panství Č. Hrádek, Loketský kraj, porostní mapy, katastrální mapy, automapy, atd.). Dále pak razítka, notové partitury (J. Řáhy, atd.), nálepky na zápalky, gramofonové desky. Významnou součástí jsou pozůstalosti – podnikatele a mecenáše Gustava Hodka žijícího na přelomu 19. a 20. století; posledního německého ředitele jirkovské měšťanské školy a neúnavného kreslíře Jirkova a okolí Ernsta Hennricha (součástí jsou také pohlednice, dopisy, knihy, učebnice, náčrtky, atd.); hudebního skladatele Jaroslava Řáhy (pouze partitury a hudebniny); malíře a učitele kreslení na prvorepublikovém gymnáziu a učitelském ústavu Eduarda Pfrognera (album obrazů a skic a jeho životní vzpomínky).

Převážná část písemností pochází z 19. a 20. století a představuje důležitý zdroj informací dokládající a ilustrující novodobou historii a významné osobnosti regionu. Fond v současnosti eviduje 2687 inventárních čísel.

Další skupinu tvoří odznaky. Kromě klasických kovových odznaků se sponou jsou do této části sbírky zařazeny pamětní medaile a plakety, podnikové a propagační vlaječky, nažehlovací loga, štafetové kolíky a přívěsky. Mají převážně regionální původ, můžeme se tu setkat s odznaky státních podniků a organizací, které působily na území chomutovského okresu. Z odznaků patří k nejzajímavějším a nejstarším sbírkovým předmětům plaketa zemské výstavy, konané v Chomutově v r. 1913 (Deutschböhmische Landesschau Komotau 1913). Autorem návrhu je pravděpodobně Weinberger.

Fond v současnosti eviduje 634 inventárních čísel.

Sbírka poštovní známky se sestává ze 70 inventárních čísel. Její součástí jsou české a především československé poštovní známky a 18 aršíků s poštovními známkami z let 1949-1951.

Významnou částí fondu jsou vzpomínky pamětníků, které zachycují autentická vyprávění místních rodáků zejména o událostech druhé poloviny 20. století. Záznamy jsou z části zachyceny v tištěné podobě a novodobější již i v podobě digitální. Několik desítek pamětníků vzpomínalo například na počátky OÚNZ /Okresní ústav národního zdraví/ v Chomutově.

Fond v současnosti eviduje 193 inventárních čísel.