Sbírkové fondy

Sbírkový  fond Herbáře

   Založení herbářové sbírky je úzce spjato se vznikem samotného muzea. Jejím prvním kustodem byl pravděpodobně  E. Dörr (? – 1945); po 2. sv. válce (v letech 1946 – 1953) pečoval o herbáře V. Payer. Pak, až do roku 1967, není o herbáři a jeho správci žádná zmínka. V letech 1967 – 1984 měla všechny přírodovědné sbírky (herbáře, geologická sbírka, rašelina) ve správě L. Charvátová.

   Základ herbáře v té době tvořil „starý fond”(položky sbírané před rokem 1945), cca 2.500 položek. Tato kolekce je představována sběry vyšších rostlin (z Chomutovska, SZ Čech, Slezska a Alp) od A. a F. Rotha, E. Dörra, P. D. Thiela, J. Kunze, J. Dittricha, P. J. Hampla, O. Klementa, J. F. Knafa, F. J. Sachse a řady dalších (některé položky dosahují stáří více než 150 let). Samostatnou skupinou je asi 100 položek výměnného vídeňského spolku (na schedách označených razítkem Botanischer Tauschverein in Wien) z různých částí Evropy (Karpaty, Balkán). Po roce 1945 se herbář rozrůstal o materiál získaný ze záchranných výzkumných akcí a úkolů, např. zátopového území Nechranice (1961), Přísečnice (1971), odkaliště Vysočany (1972), Louchov (1976), menší kolekce byly získány nákupem a vlastní sbírkotvornou činností poválečných kustodů herbáře. Herbářová sbírka se rozrostla na cca 5 000 položek.

   Rozhodujícím vliv na rozvoj herbářových sbírek mělo opětovné  zřízení samostatného botanického (přírodovědeckého) pracoviště  v roce 1984. Od tohoto data bylo vlastní sbírkotvornou činností získáno více než 20 000 položek. Podařilo se získat a zachránit unikátní exikátové sbírky mechů: Kopsch A. (1922) -  Bryotheca saxonica, Cent. I – VI.; Bauer E. (1903) - Musci europaei exiccati. Die Laubmoose Europas, Serie 1.; Bauer E. (1903) - Bryotheca Bohemica (neúplné) a řadu drobných herbářů (Dr. V. Patzelt, A. Novák, O. Pelzer aj.). Nákupem se herbář rozrostl o sbírky regionálních botaniků: J. Lorbera (6 000), F. Červeného (3 000), J. Sládka (6 000), PaedDr. J. Rotha (3 500), Doc. RNDr. A. Pyška, CSc. (1 200) a řadu dalších, menších sbírek.        

   Oblastní muzeum v Chomutově je v současné  době jediným pracovištěm, kde se systematicky shromažďuje botanický materiál z Krušných hor a Krušnohorského podhůří, Podkrušnohorské pánve, Středního Poohří, Doupovské pahorkatiny a Doupovských vrchů.

   Botanická sbírka byla založena a i do budoucnosti se bude rozšiřovat tak, aby reprezentativně dokumentovala flóru severozápadních Čech a sloužila jako srovnávací a dokladový herbář květeny ČR. Herbář cévnatých rostlin byl přeložen na jednotný formát 30x47 cm a herbářové položky jsou zařazovány obvyklým způsobem do obálek podle druhů, popř. subspecií a ukládány v krabicích. Složky s jednotlivými druhy jsou řazeny podle systému použitého v druhém vydání Dostálova Klíče k úplné květeně ČSR.Vzorky hub, mechů a lišejníků jsou ukládány v papírových sáčcích nebo ručně skládaných obálkách do herbářových krabic. Řazeny jsou podle abecedy.V současné době má herbář téměř 47.000 položek a je logicky rozdělen na čtyři podskupiny: lišejníky (cca 730 položek), mechorosty (cca 3.500 položek), houby (cca 4.000 položek) a cévnaté rostliny (cca 38.600 položek).Přestože byl herbář založen již před rokem 1945, první  zmínka o jeho existenci je až z roku 1951, kdy v Čs. botanických listech udává jeho stručný popis I. Klášterský. V roce 1970 je chomutovský herbář zmíněn v Indexu herbariorum čechoslovacorum s udáním 5.000 položek vyšších rostlin. V roce 1980 byl herbář zařazen do seznamu světových herbářů (Holmgren et al. 1981) a byla mu přidělena mezinárodně uznávaná zkratka - CHOM. Sbírka je prezentována a pravidelně aktualizována na internetu (v Indexu herbářů ČR a ve světovém indexu herbářů). Všechny nové vlastní přírůstky herbářové sbírky jsou evidovány v elektronické podobě. Herbářovou sbírku je možno studovat prezenčně i formou výpůjček, je soustavně doplňována tak, aby mohla co nejlépe sloužit jak profesionálním badatelům, tak amatérům z řad studentů, ochránců přírody a ostatních zájemců.

   Sbírkový  fond Geologie

   Založení geologické sbírky oblastního muzea v Chomutově se taktéž datuje od vzniku samotného muzea. Jednotlivé vzorky minerálů, hornin a paleontologický materiál byly zpočátku shromažďovány převážně formou darů od jednotlivců i podniků, z pozůstalostí a vlastní sbírkovou činností, a to nejen z regionu severozápadních Čech, ale z celého světa. 

   Na sbírce se negativně podepsala první „revoluční“ poválečná léta, kdy byly jednorázově a bez náhrady odstraněny všechny německy psané štítky, soupisy a nálezové  zprávy. V následujících letech se sbírkový fond nijak nerozvíjel. V letech 1972 – 1975 pracoval v muzeu geolog Ing. Karel Rezek, který dohledal a určil řadu vzorků ze starého fondu a doplnil geologickou sbírku vlastní sbírkotvornou činností o nový materiál z Krušných hor, Podkrušnohoří i z jiných částí Čech a Slovenska. 

   V současné době obsahuje geologická sbírka cca 1.000 evidovaných předmětů a je rozdělena na tři podskupiny: minerály, horniny a paleontologický materiál. Nezpracovanou část sbírky (cca 50 krabic) tvoří neurčený paleontologický materiál z různých lokalit SZ Čech a Evropy (Lipence, Drábov, Březno u Loun, Malnice, Karlštejn, Koněprusy, Zábrušany, Jenišův Újezd, Šárka, Kounov, Měcholupy, Břešťany, Beroun aj.) a vzorky bez lokalit a určení.

   Ve sbírce hornin a minerálů jsou zastoupena všechna hlavní naleziště Krušných hor a Chomutovska. K nejzajímavějším vzorkům patří čermíkity (pojmenované podle obce Čermníky), hyality (Valeč), opály (Čachovice, Ahníkov), téměř 40 cm dlouhá drúza krystalů aragonitu (Hořenec u Libčevsi) a další. Samostatnou skupinu tvoří řezané a leštěné acháty, ametysty, jaspisy, chalcedony a fluority snad ze všech význačných krušnohorských nalezišť (Blahuňov, Horní Halže, Údolíčko, Petlery, Mýtinka atd.), mezi nimiž obzvláště vynikají vzorky ametystů a jaspisů z Ciboušova, použitých již za Karla IV. k výzdobě kaple sv. Kříže na Karlštejně a Svatováclavské kaple v chrámu sv. Víta.

   Ozdobou zpracované části paleontologické sbírky je lebka srstnatého nosorožce, zuby mamuta, otisky třetihorních ryb a želv a různě velké zkamenělé schránky amonitů. Unikátní vzorky zachovalých miocenních (asi 18 milionů let starých) rostlin a živočichů získaných v evropsky významné lokalitě Přírodní památka Merkur (u obce Zelená) jsou dosud deponovány v depozitářích Severočeských dolů v Bílině. 

   Součástí  geologické sbírky je i rozsáhlá sbírka sádrovců  hraběte Taruky, která se dostala do muzejních sbírek ze zámku v Lužici. Jde o soubor cca 15.000 vzorků sádrovců (jednotlivé krystaly i různé agregáty ve tvaru hvězd, motýlů apod), z nichž alespoň část pochází z Libouše.

V souladu se zaměřením přírodovědného pracoviště je sbírkový fond v současné době doplňován (nákupem, dary i vlastní sbírkotvornou činností) o vzorky z Krušných hor (především chybějící minerály a horniny a leštěné vzorky drahokamových odrůd křemene z různých lokalit), Podkrušnohorské pánve a přilehlé části Doupovských hor. Evidovaná i nezpracovaná část sbírkového fondu je zpřístupněna a pravidelně nabízena k odbornému zpracování našim předním odborníkům.       

Sbírkový  fond Rašelina

Tento sbírkový fond je nejspíš evropskou raritou. Jeho vznik je úzce spjat s těžbou rašeliny a se založením pokusné rašelinářské stanice v  Hoře Sv. Šebestiána v roce 1899. Jejím prvním vedoucím se stal činorodý Hans Schreiber, který již od roku 1897 pořádal v Hoře Sv. Šebestiána kurzy o využití rašelinišť a těžbě i zužitkování rašeliny. Téměř z ničeho budoval a řídil práci nejen stanice, ale roku 1902 otevřel tamtéž jedinečné rašelinářské muzeum (neuvěřitelných 21 let před otevřením muzea chomutovského). Nástupcem H. Schreibera se stal ing. Josef Ditrich, který vedl stanici do konce války. Po roce 1945 nebyla činnost stanice již obnovena a v roce 1947 byla definitivně zrušena. V té době zaniklo i muzeum a po několika letech chátrání byla v roce 1954 zbývající část exponátů převezena do Okresního vlastivědného muzea v Chomutově.

   V současné době obsahuje sbírkový fond Rašelina necelých 800 evidovaných předmětů.  Tvoří jej především vzorky rašeliny z celé Evropy; součástí sbírky jsou také modely sušek a strážních věží, tabule s  nákresy pomůcek, různých grafů a herbářovými položkami, štočky z publikací vydávaných v pokusné stanici v Hoře Sv. Šebestiána, pomůcky při těžbě rašeliny a zajímavé nálezy učiněné při těžbě rašeliny. K nejatraktivnějšímm sbírkovým předmětů bezesporu patří vzorky výrobků z rašeliny. K nim řadíme nejen rozličné typy borek a steliv, ale především různé zajímavosti a kuriozity: příze, vlna, tkaniny (látky, pokrývky, koberce a rohože), provázky, vata, papíry a lepenky, desinfekční pudry, entomologické destičky, misky a roury z rašeliny, rašelinné a retortové uhlí aj. O tom, že se tento fond může i nadále rozrůstat, svědčí dělostřelecká koule z třicetileté války, kterou nalezl při těžbě rašeliny v Hoře Sv. Šebestiána v roce 1990 ing. Miroslav Prouza.

   Z uvedeného přehledu vyplývá, že se jedná o sbírku na rozhraní mezi přírodovědnou a etnografickou.

Přehled studií, vědeckovýzkumných úkolů a inventarizačních průzkumů přírodovědeckého oddělení OM Chomutov (s výjimkou publikovaných prací) - autor Čestmír Ondráček

1991 
Botanický inventarizační průzkum Blzeňského vrchu u Kadaně (1986-1990). – Ms. 3 pp. (=rukopis 3 strany)

1993
Botanicko-ochranářský průzkum rašeliniště Pod Novoveským vrchem a návrh obnovy jeho odlesněné části. – Ms. 20 pp.
Zhodnocení současného stavu vegetace rašelinišť okresu Chomutov a Most z hlediska jejich navrhované ochrany. – Ms. 19 pp.
Botanicko-ochranářský průzkum vojenského prostoru Tisá.  – Ms. 7 pp., 1 mapa. 

1994
Botanicko-ochranářský průzkum bezlesé části KÚ  Nakléřov (okr. Ústí n. L.), včetně dendrologického zhodnocení. - Ms. 19 pp., 1 mapa. 

1995
Přírodní park Východní Krušné hory (část v okr. Ústí nad Labem). Botanicko-ochranářský průzkum. – Ms. 24 pp., 1 mapa.
Návrh přirozené obnovy roztěženého Šebestiánského a Schreiberova rašeliniště. Botanicko-ochranářský průzkum a zmapování význačných biotopů v okolí. – Ms. 17 pp., 1 mapa. 

1996
Botanicko-ochranářský průzkum vymezeného území Krušných hor v okrese Ústí nad Labem. – Ms. 36 pp., 1 mapa.
Základní botanický výzkum NPR Novodomské rašeliniště.  – Ms. 24 pp., 3 mapy. 

1997
Botanicko-ochranářský průzkum vymezeného území Krušných hor v okrese Ústí nad Labem. – Ms. 46 pp., 1 mapa.
Botanicko-ochranářský výzkum PR Rač (1996-1997). –  Ms. 22 pp., 3 mapy, 19 foto. 

1998
Botanicko-ochranářský průzkum PP Mravenčák. – Ms. 18 pp., 4 mapy.
Botanicko-ochranářský průzkum PR Sedlec (1997 – 1998). – Ms. 20 pp., 3 mapy.
Botanicko-ochranářský průzkum navrhované PP Jelení  vrch (1997-1998) – Ms. 18 pp., 4 mapy.
Botanicko-ochranářský průzkum PP Slanisko (1997-1998). –  Ms. 25 pp., 1 mapa. 

1999
Botanicko-ochranářský průzkum navrhované PR Zlatý  vrch (1998-1999). – Ms. 23 pp., 4 mapy.
Botanicko-ochranářský průzkum PR Špičák u Krásného Lesa. – Ms. 33 pp., 3 mapy, 14 foto.
Základní botanický výzkum (vyšší rostliny) navrhované  PR Polské rašeliniště. – Ms. 26 pp., 2 mapy.
Botanicko-ochranářský průzkum vymezeného území Krušných hor a Podkrušnohoří v okrese Ústí nad Labem (1998-1999). – Ms. 49 pp., 3 mapy.
Záchranný program zvláště chráněných druhů  plavuníků (rod Diphasiastrum Holub) u Přísečnice (1998-1999). – 22 pp., 8 map, 6 foto.

2000
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) PP Střezovská rokle. – Ms. 21 pp., 5 map.
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) PP Louka vstavačů u Černýše. – Ms. 12 pp., 3 mapy.
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) významného krajinného prvku Vápenka u Kovářské. –  Ms. 16 pp., 4 mapy.
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) navrhované přírodní rezervace Pražské pole. –  Ms. 11 pp.
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) PR Horská louka u Háje. – Ms. 17 pp., 6 map.
Botanicko-ochranářský průzkum vymezeného území Krušných hor a Pokrušnohoří v okrese Ústí nad Labem (1999-2000). – Ms. 39 pp., 2 mapy. 

2001
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) významného krajinného prvku vrch Měděnec. – Ms. 16 pp., 4 mapy.
Botanicko-ochranářský a inventarizační průzkum vymezeného území Krušných hor v okrese Ústí nad Labem (2000-2001). – Ms. 24 pp., 2 mapy.
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) PR Buky nad Kameničkou – Ms. 16 pp., 5 map.
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) navrhované PR Rašeliniště pod Macechou. – Ms. 18 pp., 5 map.
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) významného krajinného prvku Vrch Chlumek u Radonic. – 24 pp., 4 mapy. 

2002
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) nivy Flájského potoka. – Ms. 16 pp., 3 mapy.
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) PR Na Loučkách. – Ms. 22 pp., 4 mapy.
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) PR Buky na Kienhaidě. – Ms. 15 pp., 4 mapy.
Botanicko-ochranářský průzkum vybraných lokalit (Orasín I, Orasín II, Ovčí rybník u Boleboře, Horní Halže, Loučná II) Krušných hor v okrese Chomutov. – Ms. 21 pp., 6 map.
Základní botanický výzkum (cévnaté rostliny) PR Dobřenecký rybník. – Ms. 18 pp., 5 map. 

2003
Inventarizační botanický průzkum (cévnaté rostliny) v průmyslové zóně Verne u Klášterce nad Ohří. – Ms. 13 pp.
Inventarizační botanický průzkum (cévnaté rostliny) v průmyslové u Kadaně. – Ms. 7 pp.
Botanicko-ochranářský průzkum údolí Chomutovky o obce Velemyšleves. – Ms. 16 pp. 

2004
Inventarizační průzkum (cévnaté rostliny) významného krajinného prvku „U Kačáku“ (Chomutov). – Ms. 9 pp., 2 mapy.
Inventarizační průzkum (cévnaté rostliny) významného krajinného prvku „U Filipových rybníků“ (Chomutov). –  Ms. 10 pp., 2 mapy.
Základní botanický výzkum (vyšší rostliny) navrhované  PR Rašeliniště Pod Jelení horou a Novoveské. – Ms. 24 pp., 4 mapy.

Výsledky monitoringu koniklece otevřeného (Pulsatilla matens /L./ Mill.) do roku 2004. – Ms. 10 pp., 1 tab.
Plán péče pro národní přírodní rezervaci Novodomské rašeliniště na období 2005 – 2014. – Ms. 44 pp.

2005
Monitoring populací zvláště chráněných druhů rostlin v PP Velká Volavka (okr. Most) a PP Slanisko u Škrle (okr. Chomutov). Dílčí zpráva za rok 2005. – Ms. 7 pp.
Přírodovědný průzkum (cévnaté rostliny) části VD Nechranice. – Ms. 17 pp., 1 mapa.
Přírodovědný průzkum (cévnaté rostliny) rašeliniště Na Červeném blátě. – Ms. 19 pp., 4 mapy.
Přírodovědný průzkum (cévnaté rostliny) vrchu Kolina (k. 506,6) u Kadaně. – Ms. 17 pp., 7 map.
Přírodovědný průzkum (cévnaté rostliny) údolí  Chomutovky v úseku Truzenice - Seménkovice. – Ms. 20 pp., 5 map. 

2006
Monitoring populací zvláště chráněných druhů  rostlin v PP Velká Volavka (okr. Most) a PP Slanisko u Škrle (okr. Chomutov). Dílčí zpráva za rok 2006. – Ms. 9 pp.
Botanický průzkum (cévnaté rostliny) PP Mravenčák. – Ms. 19 pp., 4 mapy.
Botanický průzkum (cévnaté rostliny) PP Rašovické  skály. – Ms. 18 pp., 4 mapy.
Botanické zajímavosti Chomutova. - Referát na konferenci.
Vrba plazivá a další význačné druhy rostlin v Krušných horách a v Podkrušnohorské pánvi. – Referát na konferenci. 

2007
Záchranný program lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum L. subsp. bulbiferum) v Ústeckém kraji.- Ms. 7 pp.
Přírodovědný průzkum (cévnaté rostliny) rašeliniště U jezera (okr. Teplice).- Ms 21 pp.
Vstupní materiály k celostátnímu floristickému kurzu v Lounech. 

2008
Záchranný program lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum L. subsp. bulbiferum) v Krušných horách, dílčí zpráva.- Ms. 9 pp.
Přírodovědný průzkum (cévnaté rostliny) okolí zříceniny hradu Egrberg u obce Leskov.- Ms 14 pp.
Přírodovědný průzkum (cévnaté rostliny) hradu Šumburk na návrší Šumná u Klášterce nad Ohří.- Ms 19 pp.
Přírodovědný průzkum (cévnaté rostliny) lokality „Pražské pole“ (u Chomutova).- Ms 14 pp.
Přírodovědný průzkum (cévnaté rostliny) PR Blatenský svah (okr. Louny).- Ms 18 pp.
Aktualizace výskytu zvláště chráněných druhů rostlin v PR Černá louka (dílčí zpráva za rok 2008).- Ms 15 pp.
Vyhodnocování vlivu požáru na vývoj rostlinstva v PR Grünwaldské vřesoviště.- Ms 16 pp.
Zhodnocení stavu populací význačných druhů rostlin rostoucích na území Ústeckého kraje .- Ms 25 pp.

2009
Komplexní přírodovědný průzkum lokalita „Pražské  pole“ (u Chomutova). – Ms 35 pp.
Inventarizační botanický průzkum (vyšší rostliny) EVL Novodomské a Polské rašeliniště (2008-2009). – 41 pp.
Inventarizační botanický průzkum (vyšší rostliny) EVL Běšický chochol. – 12 pp.
Záchranný program lilie cibulkonosné (Lilium bulbiferum L. subsp. bulbiferum) v Krušných horách, závěrečná zpráva.- Ms. 26 pp.

Zapojení přírodovědného oddělení  do grantových úkolů, dotovaných projektů a úkolů financovaných z EU   

1997-2000     
Přírodovědný průzkum údolí hraničního potoka Polava (část botanika, cévnaté rostliny); financováno z projektu Phare. 

2000-2003     
Monitorování změn biologické rozmanitosti v důsledků vlivů globálního charakteru a ve vztahu k hospodaření a využívání území NPR Božídarské rašeliniště; dílčí úkol č.10 grantu VaV 610/10/00. 

2000-2003     
Monitorování změn vegetace a populací zvláště chráněných a ohrožených druhů rostlin a živočichů v NPR Novodomské rašeliniště; dílčí úkol č. 30 grantu VaV 610/10/00. 

2003-2007 
Komentovaný černý a červený seznam květeny severních Čech (Ústecký kraj, Liberecký kraj). Financováno KÚ Ústí n. Labem a Liberec.

2005-2007
Koncepce ochrany přírody Ústeckého kraje. Zpracování přehledu lokalit významných z hlediska botanického, ochranářského a stanovištního pro oblast: Krušné hory, Podkrušnohorská pánev, Kadaňsko, Doupovské hory, Žatecko a Podbořansko. Zakreslení lokalit do map 1 : 25 000 a 1 : 50 000. Zpracování přehledu význačných druhů vyšších rostlin na jednotlivých lokalitách a kapitola invazní druhy. Financováno KÚ Ústeckého kraje. 

2004-2009 
Výzkum a management ohrožených druhů rostlin. Koniklec otevřený (Pulsatilla patens) – druh chráněný EU – intenzivní a extenzivní monitoring lokalit v S a SZ Čechách; intenzivní monitoring - Dubina, Humnický vrch, Holý vrch, Tobiášův vrch; extenzivní monitoring – Pastviny, Havraň, Dubina, Zvoníčkov, Jindřichov. Financováno AOPK ČR Praha.

2009  
Dendrologický průzkum břehů vodního toku Bílina (vymezený úsek). Financováno Povodí Ohře.

2009 a dále
Sledování ústupu a příčin ohrožení vzácných rostlin sasko-českých příhraničních území (Cíl 3)

​