Obsah

Z činnosti oddělení

Shrnutí expozice, výstavy Josef Opitz a konference
 

Expozice Všemu světu na útěchu – sochařství a malířství na Chomutovsku a Kadaňsku 1350-1590: 


   Dne 16. října 2013 Oblastní muzeum v Chomutově slavnostně otevřelo novou stálou expozici s názvem Všemu světu na útěchu - sochařství a malířství na Chomutovsku 1350 – 1590. Po více jak třiceti letech tak došlo k zásadní reinstalaci a obnově stálé expozice, jejíž počátky se formovaly již v první polovině 20. století.

   Pro architektonické řešení nové expozice si muzeum vybralo návrh Pavla Kolíbala, který jej vytvořil společně se svým otcem Stanislavem Kolíbalem a architektem Petrem Tejem. Tento architektonický ateliér sídlící v Praze má na svém kontě již několik stálých expozic a velkých výstav pro Národní galerii, Správu Pražského hradu a další významné instituce nejen v hlavním městě. Architektonické řešení nové expozice v chomutovském muzeu v podání těchto architektů je minimalistické, ponechává hlavní prostor působení atmosféry místa a dává především vyniknout vystaveným artefaktům.

   Muzeum začalo o nové expozici uvažovat již v roce 2008. V následujícím roce byl vytvořen a vybrán architektonický návrh a spustily se organizační i odborné přípravy. V roce 2012 byly získány finanční prostředky z evropského dotačního programu Cíl 3 na podporu přeshraniční spolupráce v rámci projektu „Marketingová opatření partnerských měst Annaberg-Buchholz a Chomutov“ a celý projekt, dosud vykreslený jen na papíře a v hlavách všech zúčastněných, se mohl začít fyzicky realizovat.

   Reinstalace expozice byla důkladná a zahrnula také částečné stavební úpravy. Již v roce 2012 byla z finančních prostředků města Chomutova a Ministerstva kultury ČR pořízena nová dubová podlaha. Ostatní úpravy byly pak již od následujícího roku financovány z výše uvedeného přeshraničního projektu. Zahrnovaly mimo jiné pořízení nových výstavních soklů, nového osvětlovacího systému v podobě závěsných lišt s bodovými světly, či kompletní grafické zpracování včetně informačních panelů a popisek.

   Kromě samotných fyzických a technických úprav byla také změněna koncepce celé expozice, která rozdělila exponáty do pěti přehledných chronologických skupin, z nichž každá obdržela vlastní textové i obrazové informace. K výstavním prostorům přibyla samostatná místnost s renesančními exponáty a k celé expozici se připojily také dvě sochy, které zde dosud nebyly vystaveny. Jde o Madonu z Březence z doby kolem poloviny 14. století, jež představuje nejstarší dochovanou sochu na území našeho regionu, a pozdně gotickou Madonu z Vilémova. Obě díla jsou dlouhodobou zápůjčkou Biskupství litoměřického. Nové expozici byla věnována také nemalá pozornost odborná. Výsledky průběžné badatelské činnosti jsou prezentovány v textových panelech a popiskách k jednotlivým exponátům. V plné šíři a vědeckém rozsahu budou pak veškeré poznatky k expozici představeny v katalogu, který je nyní v přípravě a měl by vyjít v průběhu roku 2014.

   V malém výstavním sále, který navazuje na závěrečnou renesanční etapu expozice, vznikl studijní koutek, kde jsou umístěny čtyři velké doplňkové panely s informacemi k některým vybraným tématům, které s celou expozicí souvisejí. V tomto prostoru je také umístěn malý studijní a hrací koutek, kde jsme pro menší i větší děti připravili několik tematických her a úkolů. V budoucnu by do tohoto prostoru měl přibýt také počítač, který bude obsahovat rozšiřující informace a interaktivní databáze, a rovněž malá pobočka muzejní knihovny s publikacemi o středověkém a renesančním umění.
   Expozice je přístupná celoročně v otvíracích dobách muzea, které lze spolu s dalšími informacemi nalézt na www.muzeum-cv.net .

 

Výstava Josef Opitz:

   Společně s expozicí otevřelo Oblastní muzeum v Chomutově také krátkodobou výstavu s názvem Josef Opitz 1890-1963. Společné otevření obou výstavních projektů nebylo náhodné. Josef Opitz, který zemřel přesně před 50 lety v německém Tübingenu, se totiž v 1. polovině 20. století významně podílel na formování chomutovské muzejní sbírky středověkého sochařství a malířství a tomuto tématu věnoval celou řadu svých kvalitních studií, publikací a výstavních projektů mimořádného rozsahu. Ačkoliv byl tento významný historik umění původem z Prahy a s Prahou byla také spojena celá jeho předválečná životní i pracovní dráha, věnoval oblasti severozápadních Čech soustavnou pozornost a založil zde dodnes respektovaný a využívaný základ vědecké práce na poli dějin umění.

   Výstavou o Josefu Opitzovi jsme však nechtěli přiblížit pouze tuto jeho badatelskou a publikační činnost v oblasti severozápadních Čech, ale také jeho významnou a bohatou kariéru v Praze, kde postupně pracoval v takových institucích, jako byla Národní knihovna, Karlova univerzita, Akademie výtvarných umění či Národní muzeum. Těžištěm výstavy se ovšem staly Opitzovy životní a kariérní osudy v poválečném období, kdy nejdříve působil se svou rodinou v bavorské vesničce Finsterau a později v univerzitním městě Tübingen. Celé německé období Opitzovy životní dráhy bylo vyplněno uměleckou tvorbou, k níž se uchýlil v situaci, kdy byl nuceným odchodem z Čech zcela ochuzen o veškeré své osobní i pracovní materiály a zejména o jakoukoliv možnost pokračovat ve své úspěšné vědecké činnosti. O síle a nezlomnosti Opitzovy osobnosti svědčí nejen fakt, jak se dokázal s touto situací vypořádat, ale také samotná jeho umělecká tvorba, v níž se neustále zdokonaloval. Na výstavě je představeno velké množství originálů jeho výtvarných prací, mezi nimiž dominují krajiny, portréty a náboženské motivy, ale také mnoho jeho osobních předmětů od štětců, barev, palet až například po brašny, vlastnoručně pořízené fotografie nebo osobní skicáře a zápisníky. Nemalá část výstavy je také věnována osudům jeho rodiny a charakteru jeho rodinného života před válkou i po ní.

   Oblastní muzeum v Chomutově spolupracovalo na celé výstavě zejména se skanzenem Freilichtmuseum Finsterau, který se před pěti lety stal majitelem většinové části Opitzovy poválečné pozůstalosti. Všestranná podpora tohoto skanzenu vyústila v dlouhodobou spolupráci obou institucí a projevila se zejména zápůjčkou velkého množství této pozůstalosti. Kromě skanzenu ve Finsterau se však chomutovskému muzeu podařilo navázat spolupráci také s některými českými institucemi, kde Josef Opitz před válkou působil. Mezi významné zápůjčky, představené na výstavě, patří zejména osobní zápisník, uložený na Akademii výtvarných umění v Praze, a pracovní skicáře, zápisníky a některé další osobní i pracovní dokumenty, zapůjčené z Národního muzea v Praze. Možnosti prezentovat tyto originály v takovém rozsahu, v jakém to umožnily velkorysé zápůjčky jmenovaných institucí, si Oblastní muzeum v Chomutově nesmírně váží a doufá, že osloví také návštěvníky.

   Výstava se nachází v muzejních prostorech na chomutovské radnici na Náměstí 1. máje 1 a potrvá do 15. února 2014.

 

Konference Josef Opitz a umění na Chomutovsku a Kadaňsku 1350 -1590: 


   V návaznosti na oba výše představené výstavní projekty uspořádalo Oblastní muzeum v Chomutově mezinárodní vědeckou konferenci s názvem Josef Opitz a umění na Chomutovsku a Kadaňsku 1350-1590, která proběhla ve dnech 17. a 18. října 2013 v prostorech statutárních města Chomutova. Hlavní přednášková část konference probíhala po oba dva dny v zasedacím sále v prvním patře radnice. Součástí konference byla také ve čtvrtek 17. 10. 2013 komentovaná prohlídka nové stálé expozice Všemu světu na útěchu – sochařství a malířství na Chomutovsku 1350 – 1590 a krátkodobé výstavy Josef Opitz 1890 - 1963 v muzejních prostorech v přízemí radnice. Zároveň byl v rámci konference ve čtvrtek 17. října 2013 uspořádán také společenský večer v prostorech galerie Špejchar a kostela sv. Ignáce. Celá konference probíhala za vydatné podpory statutárního města Chomutova, pod záštitou primátora města Mgr. Jana Mareše. Město také poskytlo na uspořádání konference finanční dotaci, která pokryla část nákladů. Další část výdajů byla hrazena z Evropského fondu pro regionální rozvoj v rámci dotačního programu Cíl 3 a z vlastního rozpočtu muzea.

   Na konferenci vystoupilo celkem 19 přednášejících, z toho 12 z Čech, 6 z Německa a 1 z Polska. Čeští přednášející zastupovali přední instituce v oboru historie a dějin umění, jako je například Národní muzeum, Národní galerie, Národní památkový ústav, Univerzita Karlova v Praze, Univerzita Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem, Státní okresní archiv v Litoměřicích a Kadani, či Ústav archeologické památkové péče SZ Čech v Mostě. Mezi českými přednášejícími nechyběli ani zástupci z řad restaurátorů. Němečtí přednášející reprezentovali instituce Geisteswisschenschaftliches Zentrum Geschichte und Kultur Ostmitteleuropas Leipzig, Universität Berlin, Dom Meissen, Freilichtmuseum Finsterau či Martin-Luther Universität Halle-Wittenberg. Jeden přednášející pak zastupoval Center for Slavic Art Studies v polské Wroclavi. Příspěvky byly rovnoměrně rozloženy do dvou tematických bloků. Jeden blok se věnoval osobnosti Josefa Opitze, jeho práci, působení v regionu Chomutovska a Kadaňska i na předních pražských institucích, jeho poválečnému životu a činnosti v Německu, umělecké tvorbě a také jeho složitým životním osudům. Příspěvky tohoto bloku pomohly dosadit chybějící informace do skládačky našich vědomostí o této mimořádné osobnosti. Druhý blok se pak věnoval oboru dějin umění a byl zaměřen na téma, které bylo stěžejním zájmem Josefa Opitze v rámci jeho předválečné badatelské činnosti – tedy středověké a raně novověké umění severozápadních Čech, přičemž příspěvky se zaměřovaly zejména na region Chomutovska a Kadaňska. Zastoupena byla široká škála dílčích témat od architektury, přes malířství a sochařství, otázky dílenské praxe středověkých mistrů, až po kastelologii a restaurátorství. Některé příspěvky také přinesly velmi aktuální výsledky z výzkumu umělecké výměny ve vrcholném i pozdním středověku mezi českou a saskou stranou Krušných hor, fenoménu tzv. Kulturtransferu a dalších témat, které zkoumají kulturní i historické vztahy česko-saské oblasti ve sledovaném období. Část příspěvků také propojila témata obou bloků a přinesla velmi očekávané informace o dnešním významu a aktuálnosti Opitzových výzkumů na poli dějin umění severozápadních Čech.

   Návštěvnost konference z řad veřejnosti byla rovněž bohatá. Kromě samotných přednášejících navštívilo konferenci přes 60 lidí z řad odborné i široké veřejnosti. Konference byla po celou dobu svého průběhu simultánně tlumočena z češtiny do němčiny a z němčiny do češtiny. Oblastní muzeum v Chomutově plánuje v průběhu roku 2014 vydat sborník, který bude obsahovat všechny přednesené příspěvky.